Jak se odráží sociální status na zdraví paviánů?

Poslední slovo má žena

Sociální postavení se výraznou měrou odráží na zdraví lidí i živočichů¹. U lidí je například socio-ekonomický status poměrně dobrým ukazatelem rozdílu v pravděpodobnosti nákazy, zdraví a kondice, nebo délky života². Pochopitelně tato jednoduchá závislost neodráží plně souslednost všech faktorů³.   Být alfa-samcem nebo alfa-samicí v tlupě primátů, to znamená především spoustu stresu⁴. Ostatně to potvrdily i předcházející studie – tlak toho, že tu stále je někdo, kdo se mě s chutí při sebemenším zaváhání pokusí nahradit, a neustálý boj o to být první a nejlepší, to psychickému zdraví právě neprospívá⁵.

Dřívější výzkum dokonce potvrdil, že míra stresu, kterou jsou postiženy alfy, je větší, než které jsou vystaveni ti na základně hierarchie tlupy⁶. Jak ale poukazují výsledky společné studie vědců z univerzit v Notre Dame (ND), Princetonu (UP) a Duke univerzity (DU), kromě usnadněného přístupu k potravě a širším příležitostem k páření je tu ještě jeden výrazný benefit. Na příkladu paviánů, se kterými ostatně probíhala větší část výzkumů zaměřených na důsledky působení stresových faktorů, se ukazuje, že hierarchicky výše postavení jedinci jsou schopni se dříve a lépe uzdravovat ze zranění než jejich méně šťastní níže postavení druhové⁷. Navíc je také méně pravděpodobné, že by onemocněli¹.

Do poměrně nedávné doby bylo kooperativní hnízdění v obecném povědomí známo jen u několika málo druhů dravých ptáků. Studium literatury a z ní vycházející review však ukazují, že se jedná o mnohem častější jev^2,3. Jedním z těchto společenských dravců, sdružujícím se však do skupin nejen během hnízdění, ale také mimo hnízdní sezónu, je káně Harrisova – výborný lovec s velice zajímavým způsobem hnízdění, kde hlavní a poslední slovo má vždy "žena". Káně Harrisova (Parabuteo unicinctus) představuje druh obývající Střední a jižní Ameriku (jih Spojených států až po Argentinu)¹⁰, žijící v polootevřených habitatech od horských pouští až po habrové lesy. Pro člověka těžko představitelnou zajímavostí je, že běžně hnízdí na kaktusech, konkrétně na kaktusech rodu Carnegiea¹¹.

Register to read more...

Register to read more...

Vadí kosatkám víc lodě či nedostatek ryb?

Tvorba management plánu na ochranu ohrožených druhů živočichů často vyžaduje vyhodnocení komplikovaných antropogenních a ekologických tlaků¹. Život kosatek při severozápadním pobřeží Pacifiku je úzce spjat s jejich hlavní potravou – lososem čavyčou (Oncorhynchus tshawytscha). V letních měsících tvoří lososi až 85 % veškeré potravy kosatek dravých² (Orcinus orca). Následkem staveb velkých vodních děl ve vnitrozemí a také z důvodu intenzivního rybolovu se počty lososovitých ryb, proniknuvších až k pobřeží, postupně snižovaly, v důsledku čehož klesaly i počty hodujících kosatek. Úměra se zdála být nejprve přímá, leč omezení kvót rybolovu se na nárůstu populace kosatek ve finále neprojevilo. Naopak mezi lety 1995–2002 klesl počet pozorovaných exemplářů o 20 %³. Jak tedy zjistit, co kosatkám nejvíce vadí?

Register to read more...