|
|
 Souostroví Filipíny sestávající z více než 7 000 ostrovů9 leží v Indo-malajském biogeografickém regionu, konkrétně pak částečně ve Filipínském subregionu (filipínské ostrovy a ostrůvky kromě západně položeného ostrova Palawanu) a částečně v Sundském subregionu (Palawan a přilehlé ostrůvky)13. Souostroví vzniklo vlivem sopečné činnosti10 a řadí se mezi místa s největší biologickou rozmanitostí a nejvyšším stupněm endemismu na celém světě9. Vyskytuje se zde více než 518 druhů endemických obratlovců a kolem 5 800 druhů endemických rostlin11.
Jedním z druhů, který sice nepatří mezi endemity, či druhy vzácné, ale který je zajímavý svým původem, vzhledem i funkcí v ekosystému, je ropucha obrovská (Bufo marinus).
|
|
|
|
|
|
Category: Ekologie
|
Category: Genetika
|
 Již první lidé pohybující se krajinou jistě zaregistrovali, že zatímco některé organismy mohou sesbírat či ulovit jen vysoko v horách, s jinými se naopak setkávají pouze v nížinách. Nejspíše proto se studie zabývající se složením společenstev podél výškových gradientů objevily hned se začátky prvních biogeografických studií v 18. století1. Téměř před dvěma staletími jsme tak získali „přesný“ popis rozložení druhové bohatosti podél výškových i latitudinálních gradientů. Druhová bohatost klesající rovnoměrně s nadmořskou výškou byla tehdy vysvětlována mnohými faktory, například dostupností energie, produktivitou prostředí či různými geometrickými efekty2,3.
|
 Ježci rodu Erinaceus sehráli roli modelového taxonu při rekonstrukci fylogeografie západního Palearktu1. Fylogeografie je dobře zavedenou disciplínou, která se zaměřuje na historické příčiny vzniku recentní distribuce genealogických linií a která využívá hlavně sekvenční data a fylogenetickou metodologii. Ježci jakožto hmyzožravci byli v minulosti značně ovlivněni dramatickými změnami klimatu během kvartéru a dodnes můžeme v jejich genomu vystopovat změny, kterými jejich populace prošly během střídání dob ledových2. Tyto přelomové fylogeografické práce pomohly odhalit tři základní refugia (Pyrenejský, Apeninský a Balkánský poloostrov), kde mnoho druhů vázaných na ekosystémy temperátních lesů přežilo chladné období glaciálů a odkud se posléze, během teplejších interglaciálních období, tyto druhy šířily zpět na sever.
|
Register to read more...
|
Register to read more...
|
| |
|
|
|
|
|
|
Category: Etologie
|
|
 Ptáci vidí jinak než lidé – hlavní rozdíl spočívá v tom, že ptáci vnímají i blízké ultrafialové (UV) záření. Lidský zrak je vybaven třemi typy čípků – světločivných buněk, díky kterým může člověk rozlišovat tři základní barvy (červenou, zelenou a modrou), a dále všechny ty barvy, které vznikají jejich kombinací. Oproti tomu oko ptáků obsahuje kromě zmíněných tří typů buněk ještě jeden typ navíc. Jsou jím čípky citlivé na UV složku spektra, které jsou zodpovědné za vnímání UV záření přibližně v rozmezí 300–400 nm1,2, což hraje významnou roli v chování ptáků, jak již bylo několikrát prokázáno. Otázkou ale stále zůstává, zdali tato schopnost napomáhá ptákům i v rozpoznání vejce hnízdního parazita ve vlastním hnízdě.
|
|
Register to read more...
|
|
| |
Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.
|
|
Created on 15 May 2012
Category: Ekologie
Written by Alena Rulfová
