Diverzita ptáků podél tropického výškového gradientu |
Číst dál |
Created on 08 May 2012
|
|
Category: Ekologie
|
Written by Kateřina Tvardíková
|
Již první lidé pohybující se krajinou jistě zaregistrovali, že zatímco některé organismy mohou sesbírat či ulovit jen vysoko v horách, s jinými se naopak setkávají pouze v nížinách. Nejspíše proto se studie zabývající se složením společenstev podél výškových gradientů objevily hned se začátky prvních biogeografických studií v 18. století1. Téměř před dvěma staletími jsme tak získali „přesný“ popis rozložení druhové bohatosti podél výškových i latitudinálních gradientů. Druhová bohatost klesající rovnoměrně s nadmořskou výškou byla tehdy vysvětlována mnohými faktory, například dostupností energie, produktivitou prostředí či různými geometrickými efekty2,3.
Kontaktní zóna dvou druhů ježků ve střední Evropě |
Číst dál |
|
Created on 27 April 2012
|
|
|
Category: Genetika
|
Written by Barbora Bolfíková, Pavel Hulva
|
Ježci rodu Erinaceus sehráli roli modelového taxonu při rekonstrukci fylogeografie západního Palearktu1. Fylogeografie je dobře zavedenou disciplínou, která se zaměřuje na historické příčiny vzniku recentní distribuce genealogických linií a která využívá hlavně sekvenční data a fylogenetickou metodologii. Ježci jakožto hmyzožravci byli v minulosti značně ovlivněni dramatickými změnami klimatu během kvartéru a dodnes můžeme v jejich genomu vystopovat změny, kterými jejich populace prošly během střídání dob ledových2. Tyto přelomové fylogeografické práce pomohly odhalit tři základní refugia (Pyrenejský, Apeninský a Balkánský poloostrov), kde mnoho druhů vázaných na ekosystémy temperátních lesů přežilo chladné období glaciálů a odkud se posléze, během teplejších interglaciálních období, tyto druhy šířily zpět na sever.
UV reflektancí proti hnízdnímu parazitismu |
Číst dál |
|
Created on 26 April 2012
|
|
|
Category: Etologie
|
Written by Michal Šulc
|
Ptáci vidí jinak než lidé – hlavní rozdíl spočívá v tom, že ptáci vnímají i blízké ultrafialové (UV) záření. Lidský zrak je vybaven třemi typy čípků – světločivných buněk, díky kterým může člověk rozlišovat tři základní barvy (červenou, zelenou a modrou), a dále všechny ty barvy, které vznikají jejich kombinací. Oproti tomu oko ptáků obsahuje kromě zmíněných tří typů buněk ještě jeden typ navíc. Jsou jím čípky citlivé na UV složku spektra, které jsou zodpovědné za vnímání UV záření přibližně v rozmezí 300–400 nm1,2, což hraje významnou roli v chování ptáků, jak již bylo několikrát prokázáno. Otázkou ale stále zůstává, zdali tato schopnost napomáhá ptákům i v rozpoznání vejce hnízdního parazita ve vlastním hnízdě.
MorphoBrowser: morfologie ve 3D |
Číst dál |
|
Created on 25 April 2012
|
|
|
Category: Morfologie
|
Written by František Špoutil
|
MorphoBrowser (http://morphobrowser.biocenter.helsinki.fi/intro.html) je jedna z výjimečných databází, jejíž podtitul „Surf the dental morphospace“ naznačuje, že na své si v ní přijdou především odontologové. Nepochybně ji ale rovněž využijí i mammaliologové, a dokonce i paleontologové.
Otci MorphoBrowseru jsou finský paleontolog Mikael Fortelius (www.helsinki.fi/science/now), jeho bývalý žák a zároveň jedna ze současných hvězd na poli evo-devo odontologie, Jukka Jernvall (www.biocenter.helsinki.fi/bi/evodevo) - oba působí na Biotechnologickém institutu při Helsinské univerzitě (www.helsinki.fi/university), a Australan Alistair Evans (users.monash.edu.au/~arevans/), původně chiropterolog se zaměřením na zubní morfologii. Za matku by se pak dala označit manželka posledního jmenovaného, Gudrun Evans (původním zaměřením ornitoložka), která se kromě vytváření prostředí databáze MorphoBrowser podílela i na projektu Mikaela Fortelia Neogene of the Old World (NOW).
Ptáci ve víru evoluce |
Číst dál |
|
Created on 24 April 2012
|
|
|
Category: Evoluční biologie
|
Written by Marie Adámková
|
Z fylogenetického hlediska jsou ptáci nejodvozenější skupinou dnešních archosaurních plazů a v rámci obratlovců skupinou s druhým nejvyšším počtem druhů. Právě jejich výrazná druhová bohatost je předurčuje k výrazné rozmanitosti, co se osidlovaných biotopů i způsobů života týče.
O původu a bezprostředních předcích v současnosti žijících skupin ptáků není doloženo mnoho informací. Je však zřejmé, že vznikly ze skupiny dinosaurů nazývané Maniraptora před 150 miliony lety6, tedy z bipedních, terestrických, navíc poměrně pohyblivých karnivorních či omnivorních živočichů5.
