Záznam velrybí písně přináší naději na záchranu druhu |
Číst dál |
Created on 09 March 2013
|
|
Category: Ekologie
|
Written by Radomír Dohnal
|
Velryba grónská (Balaena mysticetus) patří mezi kytovce, kteří navzdory své dlouhověkosti dnes prakticky stojí na hraně absolutního zániku. Dnes rozlišujeme čtyři izolované lokální populace1, o jejichž migracích však nevíme téměř nic. Jedná se o druh, který se plně adaptoval na celoroční život v chladných antarktických mořích. Tím ale velryby grónské neúmyslně usnadnily harpunujícím rybářům práci, kteří za dvě století zregulovali početnost špicberské populace ze statisíců na pouhé jednotlivé exempláře2.
Otázku: „Kam se poděly všechny ty velryby?“ se rozhodla zodpovědět oceánografka Kate Staffordová z katedry Aplikované fyziky na Washingtonské univerzitě. O tajemných obyvatelích mořských hlubin se díky jejich minimální početnosti vědělo jen opravdu málo. Ostatně o tom vypovídá údaj o frekvenci pozorování z místa s údajně nejhustší koncentrací. V nehostinných vodách Framovi úžiny (Fram Strait) byly velryby grónské spatřeny již čtyřicetkrát. Jenže za celou dobu od roku 19703.
Kalous ušatý – zimní shromažďování |
Číst dál |
|
Created on 24 February 2013
|
|
|
Category: Ekologie
|
Written by Marie Adámková
|
Sovy patří mezi živočichy, kteří pro svůj skrytý život a noční aktivitu často zcela unikají lidské pozornosti. Možná právě proto je některé kultury spojují s moudrostí, věštbami a bohatstvím, jiné naopak s ďáblem či smrtí. V každém případě se však jedná o dokonale přizpůsobené ptáky, jejichž schopnosti z nich dělají jedny z nejúspěšnějších lovců vůbec.
Jednou z našich nejhojnějších sov je kalous ušatý (Asio otus). Odhaduje se, že jeho početnost v České republice odpovídá 4.000–8.000 párům3. Jak již jeho název napovídá, pro kalouse jsou charakteristická péřovitá vztyčená ouška, která z něj společně s nenápadným zbarvením činí poměrně přesnou zmenšeninu výra velkého (Bubo bubo). Právě kalous je druhem, pro něhož je typické shromažďování na zimních nocovištích, pro které v případě sov můžeme používat název „deniště“.
Jak se odráží sociální status na zdraví paviánů? |
Číst dál |
|
Created on 09 February 2013
|
|
|
Category: Imunologie
|
Written by Radomír Dohnal
|
Sociální postavení se výraznou měrou odráží na zdraví lidí i živočichů1. U lidí je například socio-ekonomický status poměrně dobrým ukazatelem rozdílu v pravděpodobnosti nákazy, zdraví a kondice, nebo délky života2. Pochopitelně tato jednoduchá závislost neodráží plně souslednost všech faktorů3. Být alfa-samcem nebo alfa-samicí v tlupě primátů, to znamená především spoustu stresu4. Ostatně to potvrdily i předcházející studie – tlak toho, že tu stále je někdo, kdo se mě s chutí při sebemenším zaváhání pokusí nahradit, a neustálý boj o to být první a nejlepší, to psychickému zdraví právě neprospívá5.
Dřívější výzkum dokonce potvrdil, že míra stresu, kterou jsou postiženy alfy, je větší, než které jsou vystaveni ti na základně hierarchie tlupy6. Jak ale poukazují výsledky společné studie vědců z univerzit v Notre Dame (ND), Princetonu (UP) a Duke univerzity (DU), kromě usnadněného přístupu k potravě a širším příležitostem k páření je tu ještě jeden výrazný benefit. Na příkladu paviánů, se kterými ostatně probíhala větší část výzkumů zaměřených na důsledky působení stresových faktorů, se ukazuje, že hierarchicky výše postavení jedinci jsou schopni se dříve a lépe uzdravovat ze zranění než jejich méně šťastní níže postavení druhové7. Navíc je také méně pravděpodobné, že by onemocněli1.
Poslední slovo má žena |
Číst dál |
|
Created on 24 January 2013
|
|
|
Category: Etologie
|
Written by Alena Rulfová
|
Do poměrně nedávné doby bylo kooperativní hnízdění v obecném povědomí známo jen u několika málo druhů dravých ptáků. Studium literatury a z ní vycházející review však ukazují, že se jedná o mnohem častější jev2,3. Jedním z těchto společenských dravců, sdružujícím se však do skupin nejen během hnízdění, ale také mimo hnízdní sezónu, je káně Harrisova – výborný lovec s velice zajímavým způsobem hnízdění, kde hlavní a poslední slovo má vždy "žena". Káně Harrisova (Parabuteo unicinctus) představuje druh obývající Střední a jižní Ameriku (jih Spojených států až po Argentinu)10, žijící v polootevřených habitatech od horských pouští až po habrové lesy. Pro člověka těžko představitelnou zajímavostí je, že běžně hnízdí na kaktusech, konkrétně na kaktusech rodu Carnegiea11.
Vadí kosatkám víc lodě či nedostatek ryb? |
Číst dál |
|
Created on 10 January 2013
|
|
|
Category: Ekologie
|
Written by Radomír Dohnal
|
Tvorba management plánu na ochranu ohrožených druhů živočichů často vyžaduje vyhodnocení komplikovaných antropogenních a ekologických tlaků1. Život kosatek při severozápadním pobřeží Pacifiku je úzce spjat s jejich hlavní potravou – lososem čavyčou (Oncorhynchus tshawytscha). V letních měsících tvoří lososi až 85 % veškeré potravy kosatek dravých2 (Orcinus orca). Následkem staveb velkých vodních děl ve vnitrozemí a také z důvodu intenzivního rybolovu se počty lososovitých ryb, proniknuvších až k pobřeží, postupně snižovaly, v důsledku čehož klesaly i počty hodujících kosatek. Úměra se zdála být nejprve přímá, leč omezení kvót rybolovu se na nárůstu populace kosatek ve finále neprojevilo. Naopak mezi lety 1995–2002 klesl počet pozorovaných exemplářů o 20 %3. Jak tedy zjistit, co kosatkám nejvíce vadí?
